Najdi svou perlu: Boží cesta pro nás

Anička byla dlouho svobodná a toužila po manželství. S každým dalším rokem cítila větší tlak od okolí i vnitřní pochybnosti, jestli je s ní něco "špatně." Modlila se za Boží vedení, ale odpověď stále nepřicházela. Jednoho dne na jednom setkání ženské skupinky slyšela příběh o tom, jak je Bůh věrný, i když odpovědi přicházejí jinak, než si představujeme. Vedoucí skupinky jí připomněla slova z Jeremjáše 29:11: "Neboť já znám úmysly, které s vámi zamýšlím – úmysly pokoje, a ne zla; abych vám dal budoucnost a naději." Toho večera si Anička uvědomila, že místo hledání partnera potřebuje nejdřív budovat hlubší vztah s Bohem. Přestala se snažit kontrolovat svůj osud a trápit se tím, co není. A začala se více soustředit na budování vztahu s Bohem. O rok později, když vedla dětský kroužek, se seznámila s Jakubem – mužem, který sdílel stejnou vášeň pro službu druhým. Dnes je Anička vděčná, že čekala na Boží čas. "Moje perla nebyla v nalezení partnera a být vdaná, ale naučit se nejdříve věřit Bohu ve všem, co dělám, poznávat ho na všech mých cestách."

Maruška byla maminkou tří dětí a každý den jí připadal jako závod s časem. Péče o domácnost, vaření, práce – to všechno ji natolik zahltilo, že zapomínala na sebe i na Boha. Cítila se vyčerpaná a neustále nespokojená, a přesto nevěděla, jak z toho ven. Jednoho rána se rozhodla strávit prvních deset minut čtením Bible. Věděla, že ji čeká náročný den. Otevřela knihu Žalmů a narazila na verš: "Ztište se a vězte, že já jsem Bůh." (Žalm 46:10). Tyto slova jí zasáhla. Uvědomila si, že její každodenní "chaos" je vlastně příležitostí k tomu, aby Boha hledala přímo uprostřed všeho. Začala si plánovat malé okamžiky ztišení – při vaření se modlila, při uspávání dětí děkovala za každý den. Během těchto chvil jakoby našla nový smysl, nový pohled na její každodenní úkoly. Dnes říká: "Moje perla není něco velkého, co jsem musela změnit, ale život s vědomím, že Bůh je přítomný v každé maličkosti mého dne."

Markéta byla typickou "všeumělkyní" – měla několik talentů, ale nikdy pořádně nevěděla, na co se zaměřit. Pracovala jako účetní, ale cítila, že ji to nenaplňuje. Každý den v práci jí připadal stejný, a i když měla rodinu a přátele, v hloubi duše měla pocit, že jí něco uniká. Jednou na víkendovém výletu s dětmi zašla do malého charitativního obchodu. Na stole tam ležely ručně malované pohlednice, každá s biblickým veršem. Jedna z nich ji doslova zasáhla: "Každý ať zůstane věrný tomu, co mu svěřil Bůh." (1. Korintským 7:24). Bylo to jako záblesk. Markéta si uvědomila, že vždycky milovala ruční práce a malování, ale nikdy si nedovolila věřit, že by mohla být její vášeň něčím víc než jen koníčkem. Rozhodla se, že to zkusí jinak. Začala doma tvořit pohlednice s biblickými verši a rozdávat je přátelům. Lidé si její práci zamilovali a začali se ptát, jestli by mohla udělat něco i na zakázku. Během pár měsíců se její "koníček" změnil v malé podnikání, které jí nejen přinášelo radost, ale také příležitost sdílet Boží slovo. Markéta dnes říká: "Objevení mé perly bylo o tom, že jsem dala prostor tomu, co mi Bůh svěřil – a přestala pochybovat. Moje práce teď není jen o výdělku, ale o radosti a sdílení Božího poselství."

Schválně jsem dnes dala na úvod více příběhů, protože téma nalezení perly, jak ho čteme v Podobenství o perle (Matouš 13:45-46), může být hodně abstraktní, co to vlastně je. A opravdu to neznamená, že máme všechno prodat a přestěhovat se do Amazonie zvěstovat evangelium domorodcům. Perla pro každého z nás znamená něco jiného. Ale zároveň je to vždy něco, co je vzácné a drahocenné. Co stojí za to, abychom se vzdali nedůležitých věcí, průměrnosti, kompromisů. 

Víte, co je vaše perla? Co všechno je toho součástí? Pro mě je to určitý hodnotový systém mé rodiny, do děláme a co nás nikdy dělat neuvidíte. Můj vztah se synem a vědomé kroky, jak nejít v mainstreamu dnešní doby, jak ve společnosti, tak v církvi. Má perla znamená, jakou chci být třeba kamarádkou a jaký otisk za sebou nechávám. A nevím, jak u vás, ale za mě je to jediný způsob, jak žít bez vnitřního vnutí, že nejdu správně, že něco důležitého míjím. 

Tak kéž Boží duch přichází a uvádí nás do veškeré pravdy Jeho zjevení, k čemu nás povolal dle Jeho vůle a my našli odvahu a vše, co potřebujeme ji nejen najít, ale i střežit.